Ještě v květnu 1945 obnovil Junák činnost. Počty členů začaly rychle růst, až se v roce 1946 zastavily na čtvrt milionu lidí. Junák si popularitu získal zejména za svou odbojovou činnost za války. Skautské oddíly vznikaly i v městečkách a na vesnicích. Až do února 1948 se Komunistická strana Československa snažila Junáka ovládnout, ale podařilo se jí to až po převratu. V následujících dvou letech úřady postupně likvidovaly celé hnutí a nahrazovaly ho prorežimní Pionýrskou organizací.
Již v červnu 1945 obnovilo moravskobudějovické skautské středisko svoji činnost. Celkem pět chlapeckých oddílů a dva dívčí. Tehdejším vedoucím střediska se stal Karel Achrer a vedoucím okresu Ferdinand Falber. Bohužel dva činovníci chyběli: Oldřich Štěrba a Rudolf Němec. Oba byli za války popraveni za odbojovou činnost. Na podzim téhož roku se podařila uspořádat v našem městě dosud největší skautská akce. Devět stovek skautů z města i širokého okolí pochodovalo z dnešní Jemnické ulice až na stadion, kde Karel Achrer zapálil velký táborový oheň. Popularita junáka byla tak velká, že začaly vznikat oddíly i na vesnicích jako například v Nových Syrovicích, Dešově, Lázu nebo Šebkovicích.
Na fotce slavnostní průvod skautů na Svojsíkově závodě (Jaroměřice nad Rokytnou 1947)
Moravskobudějovické středisko vydávalo dokonce vlastní časopis “Paprsek”. V těchto letech začala i tradice takzvaného Svojsíkova závodu, celorepublikové soutěže družin, kterého se Moravskobudějovičtí zúčastnili v letech 1946 a 1947. Skautský zázrak však utlumila komunistická moc. Po únorovém převratu v roce 1948 přišla omezení pro vedoucí a záhy i represe. Oddíly postupně zanikaly. Do roku 1949 přestal Junák v Moravských Budějovicích existovat.
Ferdinand Falber – Ferdyš (1901-1980)
Narodil se v Rohatci na Hodonínsku do rodiny železničního zaměstnance. Po vychození třech tříd měšťanské školy se vyučil fotografem v Brně. Dva dny po vyhlášení Československa, 30. října 1918, se přihlásil jako dobrovolník do armády a odjel bojovat na sporné hranice s maďarskými a polskými sousedy.
Krátce nato pracoval v různých fotografických ateliérech. Nakonec byl přijat jako pomocný úředník berní správy a v této pozici vystřídal několik míst na Moravě, až na konci 20. let zůstal v našem městě, kde se věnoval mimo jiné vedení oddílu Junáků Volnosti. Na sklonku druhé světové války utekl z totálního nasazení na Královehradecku. Po osvobození se podílel na znovuobnovení zdejší organizace Junáka. Jako zaměstnanec Okresního národního výboru v Moravských Budějovicích zůstal až od odchodu do invalidního důchodu v roce 1960. Při krátké obnově Junáka v letech 1968-70 se významnou měrou zasloužil o restart místního střediska.
Ferdyš byl aktivní i mimo skautskou organizaci. Od roku 1914 byl nadšený sokol, zpíval v místním pěveckém sdružení Förster. Po roce 1945 aktivně pracoval v místní organizaci Svazu protifašistických bojovníků. Po zániku Junáka v roce 1970 vedl dětský rybářský kroužek.
