Nedílnou součástí skautské výchovy je i prostor, v kterém se odehrává. K takovým místům patří hlavně klubovna a letní tábor. Klubovna slouží jako technické zázemí, úkryt před nepříznivým počasím i jako malý “domov”.
Letní tábor je vrcholem celoroční skautské činnosti. Odehrává se ideálně “na zelené louce” a účastníci se starají o jeho chod i rozvíjení své vlastní samostatnosti v duchu skautských ideálů.
Klubovny
Za sto let existence moravskobudějovičtí skauti vystřídali celou řádku kluboven. Na úplném počátku, od roku 1920 až do roku 1928, se scházeli v lesíku Háj, poté získali dva krámky v Masných krámech ¬. Ve 30. letech k tomu přibyla místnost na radnici, bývalá městská šatlava. Katoličtí skauti měli zase své zázemí ve staré Orlovně (dnes Husova ulice 482) a od roku 1939 “Vašíčkovu chatu” na Kosové.
Po druhé světové válce klubovna v Masných krámcích nestačila, proto několik skautských oddílů nalezlo útočiště v přízemní moravskobudějovického zámku. Místní muzejní spolek však rekonstruoval budovu se záměrem zde zřídit krajinské muzeum, tak skautům pomohl najít nové místo. V roce 1947 se jejich novým domovem stal dřevěný barák na Pražské ulici, který původně sloužil jako dělnická ubytovna a po válce jako součást internačního tábora pro Němce a německé vojáky.
Koncem 60. let se skautské oddíly scházely provizorně v Domě dětí a mládeže. V roce 1969 iniciovali skautští činovníci stavbu přízemního domu v parčíku na rozhraní ulic Blahoslavova a Smetanova. Objekt se podařilo dobudovat až po zániku Junáka.
Na jaře 1990 získal moravskobudějovický Junák dřevěný domek na Staré plovárně nedaleko lesíka Háj. K tomu koupil od Města Moravské Budějovice ještě zmíněný likusový objekt původně započatý v roce 1969. Na začátku 21.století vzal domek na plovárně zasvé. Nakonec se podařilo rozšířit klubovnu ve městě, v níž mají zázemí všechny oddíly dodnes.
Tábory
První tábor Moravskobudějovických skautů se konal v létě 1921. Značně se lišil od táborů, jak je známe dnes. Skauti pobývali na zřícenině hradu Cornštejn v Podyjí. Poněvadž neměli stany, spali ve sklepení na nádvoří. Od konce 20. let se již tábory pořádaly na louce například v údolí Želetavky, v Hoře mezi Jakubovem a Vícenicemi nebo v Kosové na místě dnešního rybníka Nový Hrachovec.
Tábor vlčat na Peksově mlýně v roce 1969 
Putovní tábor na Dunajci v roce 1969 
Tábor Na Komáří louce v roce 1991
V období krátkého obnovení na konci 60. let se skauti a skautky poprvé vydali tábořit v roce 1969 k rybníku Mrzatec u Mrákotína a do Hory nedaleko Moravských Budějovic. Vlčata strávila čtrnáct dní v na Peksově mlýně. Deset chlapců se pak připojilo k třebíčským vodním skautům k putovnímu táboru na řece Dunajec na slovensko-polském pomezí.
V roce 1991 se konal první tábor po sametové revoluci skautů z Šebkovic “Na Komáří louce”. Středisko následně vystřídalo několik míst: Červený mlýn u Kojetic, řeka Oslava, u rybníka Nový v dešovském polesí, u rybníka Tatarák u Dolních Vilémovic, u Vývozního v lesích mezi Zvolenovicemi a Ořechovem na Telčsku. Poslední dekádu se tábory odehrávají na louce u rybníka Walden v katastru Starého Města pod Landštejnem.
Tábor 1997 
Tábor 2008 
Tábor 2015 
Tábor 2020
